Povídání z výstavy
6.5.2006 Klubová výstava Praha, VN1, Nejlepší pes dorostu (Keny), V1, CAJC, Kl.V.m. (Betty)
Rozhodčí: Kerstin Handrich
Posudky:
Vulcanus Perla mahagon: Samčí mladý pes, správná struktura srsti odpovídající věku, velmi hustá srst, velmi pěkný typ hlavy, správná čelní partie a stop, velmi výrazný předkus, řezáky nepravidelně v řadě, velmi pěkně vyplněná morda, černá maska, správná přední fronta, končetiny v ideálním postavení, mocná správně stavěná zadní fronta. Zaječí tlapky, velmi dobrá povaha, velmi nadějný v pohybu. Velmi nadějný 1, Nejlepší pes dorostu.
Betula Modrá písnička: Velmi vyvážená typická fenka, typická samičí hlava, velmi dobrý skus, ideálně posazené oči, správná stavba těla s přihlédnutím k věku. Bezvadný pohyb, v zadní části ještě měkčí odpovídající věku. Výborná 1, CAJC, Klubová vítězka mladých.
Zázraky se dějí!!!
Aneb byla jednou jedna neporazitelná kráska..... - ale tahle pohádka měla pro nás na květnové klubovce happy end. Už jsme viděli titul Junior Šampiona ČR kdesi v dáli a že by byl takhle blízko, nás nenapadlo ani ve snu... Na tuhle výstavu jsme jeli raději smíření s možností, že může Betulka dostat klidně i VDčko, protože na klubovce a speciálce jsou rozhodčí přísnější, striktnější podle standardu a konkurence větší, tak jsme nechtěli být moc zklamaní.... To jsme tedy opravdu nebyli - ale pěkně popořadě...
Klubová výstava KCHTŠ se opět konala první květnovou sobotu ve Vojanových sadech v Praze a opět bylo krásně. Účast tibeťáčků byla více než úctyhodná - přihlášených bylo 39 pejsků, a to se jich ještě pár přišlo podívat. To jistě potěšilo nejen nás, ale i návštěvníky a milovníky TŠ. Zkrátka - kdo přijel, nelitoval...
Než přišla paní rozhodčí, patřil kruh chvílemi hlavně štěňatům, která zde vesele dováděla - malý černobílý pejsek Cleo z ch.s. Queen Daisy, se kterým se přišli jeho noví majitelé pochlubit a podívat, okouzlil jistě většinu přítomných a také se podle toho choval - dovoloval si s přehledem na větší psy a všechno mu tam patřilo. Neustále se snažil podrobit si jak Angela od Elišky, tak Eyshu Bohemia Maestro (která se z pro nás neznámých důvodů výstavy nezúčastnila, ačkoliv byla přihlášená a evidentně i přítomná) - a nepohrdl nakonec ani naší Bettynkou.
Ale aby toho hraní nebylo v kruhu málo, chovali se i ostatní, zběhlejší pejsci na trávě jako "utržení od řetězu" - zvyklí na halu znají trávu jen jako hřiště k běhání, lumpačení a venčení - k čemu jinému by přece taky byla? Takže i Bettynka měla trošičku problémy, když jsem ji zkusmo vzala dovnitř, pochopit, že se má opravdu chovat způsobně, a natož pak Keny! Ten odmítal vydržet byť jen jedinou vteřinu v klidu... Byla jsem tedy zejména na jeho "výkon" velice zvědavá.
Celou výstavu mile uvedl pan předseda a pak už do kruhu nastoupil mladý 4,5měsíční pejsek Angel od Elišky s krásnými bílými ponožkami - a hned z první výstavy si odnesl i sympatický pohár a jistě i jeho panička pozitivní nastartování do budoucí výstavní kariéry... - takový začátek potěší... Po něm jako jediný zástupce samčího dorostu přišel na řadu Vulcanus - vběhl na trávu a malou chvilku mu trvalo, než přestal radostně poskakovat a začal způsobně běhat. Od té chvíle to ale bylo dokonalé zlatíčko. I na stole krásně stál a nechal si sáhnout všude, kam bylo potřeba. A že paní Kerstin sahala opravdu leckde - kromě zubů a varlat, na což je Keny zvyklý i od ostatních rozhodčích, zkontrolovala paní rozhodčí snad celé tělo velice pozorně. A pak začala Kenyho strašně chválit - tedy soudě z toho, co mi řekla anglicky, protože posudek diktovala německy, takže jsem rozuměla jen sem tam... Jeho masku, tvar očí, srst, výraz... jediné, z čeho nebyla nadšená, je to, že Kenýšek má po tatínkovi (Norbu Pul-i-Khumri) poměrně slušný předkus - a paní Handrich měla obavy, aby mu ještě nevyrostl, když je tak mladý. Ale my věříme, že už mu zůstane takový, jaký je teď - a zuby mu z něho při zavřené tlamě nelezou - a to by bylo to jediné, co by mohlo být v budoucnu považováno za vadu. Keny dostal Velmi Nadějnou 1 a titul Nejkrásnější pejsek dorostu, k němuž také patřil jeho první pohár.
Třída mladých pejsků měla tentokrát hned 5 zástupců: brášky Alberta a Alexandra ze Soví zahrady, brášku naší Betulky Badila Modrá písnička, Darwinga Bohemia Maestro (který minulý týden vyhrál v Letňanech na mezinárodní výstavě BOBa) a Gopalu Bedigebu, neboli Čmoudíka, kterého jsme znali již z Olomoucké Hanácké národní výstavy. Nutno říci, že všech pět chlapců mělo daleko větší problémy s ukázněným chováním na trávě i stole, než náš dorostenec... Dokonce i Darwing měl chvílemi z paní rozhodčí záchvaty paniky (čímž nám dokonale připomněl naši Betty v Brně a poté i v Bratislavě), ta ale byla tak skvělá, že vždy o kousek odstoupila, aby ho Krystýna mohla uklidnit. Ta to samozřejmě jako zkušená handlerka zvládá velice dobře, takže se i Darwing nakonec nechal přesvědčit, což se mu vyplatilo prvním místem ve třídě a tudíž CAJCem a titulem Klubový vítěz mladých. Druhý v pořadí skončil Gopala, třetí Albert a Badil čtvrtý.
Mezitřída se na klubovce nazývala třídou dospívajících a v samčí verzi se v ní utkali Bartoloměj Honzíkova cesta s roztomilým kukučem, Bastien Queen Daisy - particolorní pejsek, který se nám tak zalíbil právě zde před rokem, a Cartoon Color of Lollipop. Sobolí pejsek ale oba particoloráčky porazil a to tak, že dokonce o celý stupeň - jediný totiž dostal Výbornou (plus CAC). Toníček (Cartoon Color) se paní rozhodčí zdál snad příliš jemný - nám to ale nevadí, nám se stejně líbí a doufáme, že Bettynka bude mít stejný názor, až bude ten správný čas...
Otevřená třída měla zástupce čtyři: pro nás zcela neznámého psa Alvila Fadamo, Artuše Honzíkova cesta se stejně roztomilým výrazem, jako měl Bartoloměj ze stejné chovatelské stanice, Inrico Ambalika se svým junior handlerem a Kerberos Perla mahagon, který nezapřel ve výrazu svého otce, Rangpa Modrá písnička. I podle nás zcela zaslouženě vyhrál třídu Artuš, druhý skončil Kerberos a třetí Alvil, jehož majitelka byla velmi zklamaná, protože chtěla být "aspoň první".
Ve třídě šampiónů jsme viděli Achtaje Bohemia Maestro, kterého ani trávník nerozhodil - ten toho už má naběhaného na různých místech a povrchách, že se vystavuje snad i u misky se žrádlem :-). Získal CAC ve své třídě a v zápětí nastoupil s oběma zástupci z Honzíkovy cesty (Bartolomějem a Artušem) o titul Klubového vítěze, který si také odvezl sám.
"Mužskou" část výstavy zakončil veterán Argosan, který si vysloužil titul Nejlepšího veterána.
A pak už nastoupily fenky - i ony měly zástupkyni ve třídě štěňat, a sice Athinu Duhový kamínek - kterou jsme viděli už v Budějovicích, kam se přišla podívat - a která nám hodně připomíná Bettynku v jejím věku... I ona získala hned i pohár a titul Nejkrásnější štěně - fena a má před sebou jistě slibnou kariéru.
Poměrně překvapivě hojně byla u fen (na rozdíl od psů) obsazená třída dorostu - 4 slečny (bez přihlášené, ale neúčastnící se Eyshi Bohemia Maestro) nastoupily v pořadí: Agnes a Amálka Sněhurčin poklad, Caly Zlatý Klondike a sestřička našeho Kenyho Venelia Perla mahagon. Caly paní Zajícové se rozhodčí líbila nejvíc a tak si právě ona odvezla pohár a titul Nejkrásnější fenka dorostu. Nelinka (Venelia) dostala pouze nadějnou, protože má asi po tatínkovi podobný "šuplík" jako Keny, jenomže ty zoubky na rozdíl od něho i ukazuje.
No a pak to přišlo. Feny, třída mladých - jedna přihlášená fenka nepřijela, takže byly také 4. Amálka ze Soví zahrady, naše Betulka, Urania Perla mahagon, která se s námi potkává zatím úplně všude, kam jede, a Yotisha´s Surprice, kterou už jsem tady chválila tolikrát, že už to musí vypadat nezdravě :-) - doufaly jsme ve V2... ale skutečnost byla mnohem sympatičtější. Co - pokud vůbec něco - paní rozhodčí Bettynce vytkla, nám zůstane tajemstvím, dokud nebudeme mít přeložený posudek, mně jen anglicky řekla, že se Bettynka stále ještě vyvíjí, že je ještě mladá - a pak jsem ještě pochopila, že se jí nelíbil pohyb zadních končetin, který považovala také vzhledem k věku za mladický - ale ten byl způsoben tím, že Bettynce se fakt po té trávě způsobně chodit nechtělo, a tak si tak poskakovala a občas zadníma vesele vyhazovala... Doufala jsem, že ji to nepřipraví o výbornou. Paní rozhodčí ale zřejmě považovala ostatní fenky za ještě "nehotovější" - je pravda, že ani Supi (Surprice) nechodila úplně ideálně - protože když přemýšlela nad pořadím, chvíli chodila od Betulky k Supi, znovu kontrolovala zuby a hlavně stop (místo u kořene čenichu) - a nám svitla naděje - protože Betty má řezáky naprosto ideálně v řadě, kdežto Supi má kraječku jako náš Keny - a ten stop má Surprice přece jen asi trošičku moc výrazný, protože má čumáček kratší (což jí dává tu neskonalou roztomilost)... Bettynčin něžný výraz ale zvítězil a první místo patřilo podle paní Kerstin právě jí... Tedy konečné pořadí ve třídě: Betula, Suprice, Urania (která má opravdu smůlu, že jezdí se dvěma staršími a zkušenějšími fenkami, ale my jí to místo brzy uvolníme) a Amálka... Což znamenalo hned několik úžasných věcí najednou: Bettynka si odvezla dva poháry - CAJCový (tedy, ehm - ve skutečnosti CACový, protože CAJCový dali omylem někomu jinému, tak na nás nezbyl) a za Klubového vítěze mladých - a kromě pohárů také samozřejmě ty tituly, takže získala třetí CAJC, který potřebovala ke splnění podmínek pro přiznání Junior Šampiona ČR, k tomu Klubáka (tedy Klubového vítěze mladých) - a ještě ke všemu porazila tu malou "neporazitelnou" krásku od Królů - a to všechno prosím na klubové výstavě, kde se posuzuje opravdu přísně (paní rozhodčí, jak jsme později zjistili, je specialistkou na tibetská plemena, a i podle ostatních bylo její posuzování vysoce profesionální), a v konkurenci - a dokonce v jediné třídě (zastoupené více než jedním psem), kde všichni dostali výbornou, tedy konkurence opravdu silná! To není žádný snadný CAJC, jako byly ty před ním. Tenhle má pro nás nesmírnou cenu. Z kruhu mě museli po vyfocení s pohárem pomalu vyhnat, já jsem měla pocit, že už výstava skončila - protože tohle byl pro mě prostě její vrchol...
Jenže ony ještě čekaly starší feny na posouzení a den se již dávno přehoupl v odpoledne, takže byli všichni poměrně unavení. Nastoupily tedy dospívající feny Betty z Čeřovského vrchu, která stejně jako na všech předchozích výstavách prostě ocásek nosit nebude a nebude, sestřička naší Betty Billberga, která dala přednost této třídě, Fesin Bedigebu a "vždynádherná" Janock´s Vasuki, která také suverénně zvítězila, o čemž nepochyboval snad nikdo. Tyhle holky ze severu (i ona i Surprice jsou importovány z některé ze severských zemí) mají prostě bezkonkurenční srst a navíc se snad rodí ve výstavním postoji a živené jsou hrdostí a disciplínou... Sestřička "Bobina" se umístila na hezkém druhém místě a za ní Fesinka a Betty z Čeřovského vrchu.
Otevřená třída byla výjimečná hned dvěma věcmi: za prvé se v ní představily tři sestry z jednoho vrhu - Adélka, Anetka a Anička Honzíkova cesta - ale za druhé nebyl žádné z nich přiznán titul, ani známka Výborná. Důvody jsou mi neznámy, jednak jsem se v těch chvílích stále ještě vznášela v oblacích - a navíc byly překvapeny i handlerky samy, když se to až po umístění k číslům dozvěděly...
Ve třídě šampiónů měly být původně 4 fenky, ale Yuenkotan Modrá písnička má někdy v těchto dnech rodit, takže zůstaly tři: Glaukippé Perla mahagon, Nefertti Perla mahagon a Sagarmatha Modrá písnička. Zde se paní rozhodčí netajila tím, jak moc se jí Nefertiti líbí. Byla jí velice okouzlená a prohlásila, že tady máme několik opravdu velmi krásných tibeťáčků. A čím více se na Nefi dívala, tím víc se jí líbila. Dala jí nejen CAC, ale o chvilku později (v konkurenci "pouze" s Vendulkou - tedy Janock´s Vasuki) i titul Klubového vítěze. V Perla mahagon tedy měli ten den dvojnásobný důvod k radosti - kromě tohoto úžasného úspěchu maminky našeho Kenyho totiž ještě právě v těch chvílích porodila Eurydiké 4 krásná štěňátka (a po dvou nezabřezlých fenách bylo skutečně na čase).
Veteránka Itanka (Itanari Modrá písnička) získala alespoň jeden titul - Nejlepší veteránka - do Pardubic a opět neměla ve své třídě konkurenci.
Potom už zbývalo odtajnit jen jednu tajenku - BOB... Do kruhu nastoupili ti nejlepší v pořadí: Klubový vítěz mladých Darwing Bohemia Maestro, Klubový vítěz Achtaj Bohemia Maestro, Nejlepší veterán Argosan od Cidlinských pramenů, Klubový vítěz mladých Betula Modrá písnička, Klubový vítěz Nefertiti Perla mahagon a Nejlepší veterán Itanari Modrá písnička. Ačkoliv si můj syn moc přál ten největší zelený pohár s pokličkou, na ten jsme nedosáhly - a ani na chviličku jsme si na něj nemyslely - doby, kdy si budeme věřit na BOBa, jsou ještě hudbou daleké budoucnosti. Pro tentokrát se paní rozhodčí rozmýšlela mezi Achtajem a Nefertiti - a nakonec dostal přednost Achtaj Bohemia Maestro.
Všem zúčastněným
velice srdečně gratulujeme...
A závěr? Dokázali jsme si, že nic není nemožné, nikdo není neporazitelný - a naše rozplývající se šance na Junior Šampiona byly náhle splněny... teď stačí už jen si ho fyzicky vyřídit...
To, že jsme takového úspěchu dosáhli právě na klubovce, je pro nás nedocenitelné. Ale jeden z nejhřejivějších pocitů, který ve mně stále zůstává, je "A máme ji, potvoru malou krásnou!" :-) A o tom všem to vystavování je...