Povídání z výstavy
25.6.2006 MVP Brno, V1, CAC, Res.CACIB (Betty), V2 (Keny)
Rozhodčí: Rajko Rotner (Slovinsko)
Posudek:
Betula Modrá písnička dobře stavěná, vynikající pigment, dobrá srst, trochu delší tělo, hezká hlava, dobrý krk, horní linie by mohla být lepší, dobré úhlení a dobrý pohyb. Výborná 1, CAC, Res.CACIB
Vulcanus Perla mahagon silný kompaktní pes, vynikající srst, dobrý pigment, hezká silná hlava, kompaktní tělo, dobré úhlení, vynikající pohyb. Výborná 2
Brno přelomové
Červnovým Brnem jsme započali novou etapu našeho vystavování - Bettynka postoupila do mezitřídy, aby mohla začít sbírat CACy na dospěláckého šampiona a Keny ji "nahradil" v mladých - takže už i on tak nějak "načisto" a "opravdicky"... Ne, že by to předtím opravdicky nebylo - naopak! On to ještě minule bral opravdičtěji než v neděli v Brně :-)
Do Brna bylo přihlášeno 14 tibeťáčků - ale kromě nich do stejného kruhu ještě dalších 51 psů, kteří všichni dostali v abecedním pořádku přednost, což předesílalo dlouhé čekání. Všechny tři své kluky (včetně tatínka) jsem tedy vyexpedovala do ZOO, aby ten dlouhý čas strávili nějak příjemněji, a s lehkými obavami, jak to čekání zvládneme s Betty a Kenym sami, jsem zaparkovala klec nedaleko kruhu 7 v poměrně slušně vychlazené hale (vzhledem k tomu horku, které panovalo venku).
Prohodili jsme sotva pár vět střídavě s Burianovými, Królovými i s rakouskými návštěvnicemi - paní Schwannovou, která přivezla úspěšného psa ze svého odchovu Lha Gyalo Chug-Po, a paní Wohlfahrt, která má od Kláry Kmoníčkové Ganesu Bedigebu, brášku nám známého Gopaly, a najednou, ani nevím, jak se to stalo - Ganesha a Darwing spolu se svými paničkami byli nastoupeni v kruhu, což znamenalo, že tam ovšem máme s Vulcanem být také. Kam se poděly ty hodiny mezitím, nevím, nejspíš se horkem vypařily - jen si matně vzpomínám, že jsem si ve fofru nalepila číslo Betty místo Kenyho (jedno končilo 78 a druhé 87 - a já jsem si v tom nastalém zmatku nebyla jistá, které z nich je menší - nakonec jsem se pravděpodobně rozhodla :-) ) a utíkala do kruhu. Keny se snad těšil, že budeme běhat (běh má rozhodně radši než chůzi na výstavním vodítku nebo snad dokonce postoj), protože se nezastavil ani na vteřinu - v chůzi vesele poskakoval, vyskakoval na mně k pomazlení, a když se zastavil, bylo to jen, aby se mohl posadit. Postavila jsem ho - a on si sedl. Znovu jsem ho postavila - prosila - nic, sedl si snad ještě dvacetkrát... Podobné problémy řešil pravděpodobně i Darwing Bohemia Maestro, jehož konkurence jsme se nejvíce obávali - máme v živé paměti to překvapení, kdy si z Letňan odvezl BOBa... Ačkoliv na rovinu jsem již před posuzováním říkala, že kdyby tihle tři psi, kteří se tady setkali v kruhu, šli ve stejném složení na deset různých výstav k deseti různým rozhodčím - dostanou deset různých výsledků a pořadí. Žádný z nich totiž nevykazuje žádnou vadu, všechno jsou to krásní typičtí psi - a je to hodně o oblíbeném typu a momentální náladě rozhodčího i psa. Takže šance byly podle mne velmi vyrovnané. Ganesa to ustál z "chlapců" nejlépe a po zásluze byl oceněn V1, CAJC. K naší velké radosti se Keny umístil hned za ním s výbornou 2, ovšem Darwing si u pana slovinského rozhodčího vysloužil pouze VD. Nu, všechno je jednou poprvé... Poprvé pro nás bylo i to, že jsme neměli fotky z této třídy, protože já jsem jaksi byla uvnitř kruhu a manžel se vrátil ze ZOO až později. Naštěstí fotila paní Królová a hned za dva dny mi fotografie poslali - takže je vidět můžete. Moc děkuji!
V mezitřídě nastoupil opět sám Toníček tedy Cartoon Color of Lollipop - tomu je snad souzeno nemít ve třídě konkurenci (tedy on ji také někdy mívá, ale my jsme ho zatím na drtivé většině výstav zažili osamoceného). Tentokrát měl ale chudák Tonda hendikep - těsně předtím, než měl nastoupit do kruhu, objevila mu panička Monika na pacce mezi polštářky přisáté klíště - a po jeho odstranění se Toníčkovi evidentně dobře nechodilo. I přes bolavou packu ale obdržel V1, CAC a pak už poměrně rád přepustil do kruhu psy ve třídě otevřené: Aarona Kaštanový květ, jeho spolubydlícího Coryna-Kunggyu Brodecká alej a Golgose Perla mahagon, s nímž jsme se již setkali jednou v Budějovicích. Ani tentokrát ale rozhodčího nezaujal a i on odešel s "védéčkem". Aaron získal V2, Res.CAC a prvenství ve třídě se dostalo partikolornímu Corynovi.
Ve třídě šampionů proti sobě nastoupili již zmíněný Chug-Po a Yotisha´s Jhiwas Boy... Mezi přihlížejícími se začalo šuškat, jestlli snad nemá pan rozhodčí slabost pro partikolorní psy, když i třetí pes, postupující do boje o CACIB byl téže barvy, tedy rakouský pes. Boy V2, Res.CAC... Chug-Po nakonec i ten CACIB (Res. CACIB získal Toníček) a jistě to nebylo barvou, ale tím, že je to prostě krásný pes.
A pak byla řada na "děvčatech". Athina Duhový Kamínek do dorostu nakonec nedorazila, takže začala Suppi, tedy Yotisha´s Surprice, tentokrát poprvé sama - a samozřejmě V1, CAJC. I v mezitřídě byla jen jediná fenka, a to naše Betula Modrá písnička. Ani ona nezklamala a nebyl důvod ocenit ji jinak než V1, CAC.
Poněkud překvapení (asi nejen pro mne) se konalo ve třídě otevřené, kde nastoupily Adélka Honzíkova cesta a Rhea Ilia Perla mahagon. Považovali jsme vítězství Rhey i vzhledem k předchozím výsledkům za jisté, ovšem pan Rotner byl jiného názoru. Na malý moment se mi vybavila rada, kterou jsem dostala od kamarádky, která ho zná z dřívějších výstav a přesvědčovala mně o nutnosti (kulantně řečeno) velmi ženského oblečení - tuto radu jsem ovšem okamžitě odmítla s tím, že na výstřihy tituly chytat nehodlám. V tomto případě mi ale stejně nezbývá, než věřit tomu, že se panu rozhodčímu prostě Adélka líbila víc, než Rhea, neboť v případě těchto dvou mladých půvabných dam to bylo v podstatě nerozhodně :-). Adélka se mu dokonce líbila tak přesvědčivě, že když jsme s Betulkou nastoupily na "boj" o CACIBa, nestihly jsme oběhnout ani půlku kruhu a pan rozhodčí už ukazoval pořadí. Adélce i její paničce samozřejmě upřímně gratulujeme! My jsme měli dostatečnou radost z našeho prvního CACe i Res.CACIBa... CACIB klidně počká do příště :-) nebo do některého dalšího příště :-)
Na BOBa nastoupili CAJC Ganesa + Suppi a CACIB Chug-Po a Adélka... Zde nám nezbývá, než souhlasit s panem rozhodčím, že rakouský pes si tento titul právem zasloužil.
Všem zúčastněným,
českým i rakouským, srdečně gratulujeme...
a těšíme se na shledání příště!