Povídání z výstavy

23.7.2006 NVP Mladá Boleslav, V1, CAC (Betty), V1, CAJC (Keny)

Rozhodčí: Zdenka Jílková

Posudek:  

Betula Modrá písnička: 18ti měsíční černá fenka, světlé znaky, dobře utvářená fenčí hlava s typickým uchem i okem, výborný skus, správné úhlení předních i zadních končetin, velmi hezký tělesný rámec, výborná mechanika pohybu. Výborná 1, CAC

Vulcanus Perla mahagon: 10ti měsíční elegantní psík s velmi hezkou hlavou, korektní skus, dobře utvářený hrudník, dobrý postoj předních i zadních končetin, zatím měkčí hřbet, dobře nasazený i nesený ocas, výborný pohyb, předpoklad dobré kvality srsti. Výborný 1, CAJC

foto zde

Dvakrát "o fous"

Boleslavská národka se tentokrát konala za příšerného horka, takže jsme všichni ocenili, že posuzování opravdu začalo přesně v devět hodin - i organizátoři chtěli být evidentně dříve hotovi. Tibeťáčků se sešlo pouze osm (devátá přihlášená Aimee par Excellence zůstala raději rovnou doma, protože tohle tedy opravdu nemá ve svém věku zapotřebí :-) ) - i tak šli ale na řadu opět poslední, takže jsme měli alespoň možnost obhlédnout ostatní konkurenty a účastníky. 

Obzvlášť nás zajímal druhý pejsek v mladých, který měl "bojovat" o CAJC s naším Kenym. Nevěděli jsme předem, kdo to bude, a jméno v katalogu - Asterix Bohemia Crown - naznačovalo silného soupeře. Syn Yuenkotan Modrá písnička a Avigdora O´Reilliho nás rozhodně zajímal. Skutečnost nás nezklamala. Asterix je krásný pes - včetně zajímavé barvy. Vulcanus se s ním ale moc seznamovat nechtěl, daleko akčnější byla malá "černá Sněhurka" - Asterixova kladenská spolubydlící Agnes Sněhurčin poklad - která svůj zájem o Kenyho nijak neskrývala.  On byl z jejích tanečků ale nejspíš poněkud rozpačitý, protože byl nezvykle klidný a spíše než kamarádit se chtěl schovat. Ve srovnání s Asterixem je náš Keny "velký kluk" - a to doslova. Asterix už vyměnil svou bohatou dorosteneckou srst, kterou si náš brouček tak opatruje, takže vedle sebe trošku vypadali jako "malej" a "velkej". Po minulém posuzování paní Košťálové jsme měli trochu obavy, co na to paní Jílková. Ta byla ale pro změnu přesně opačného názoru. Když jsme nastoupili do kruhu, Asterix vesele poskakoval (byli jsme samozřejmě venku a tráva zvala k dovádění všechny pejsky, zvyklé na ní běhat a chovat se spíše divoce než ukázněně jako na výstavě), zatímco Keny byl zlatý a dokonce stál sám v postoji. (Nutno říci, že to byl můj pokus, jestli nebude stát lépe, když zůstanu i já stát - osvědčil se - když jsem stála, stál i on poměrně dlouho - jakmile jsem si sedla a začala ho upravovat, jemu už se také nechtělo...) Paní rozhodčí se jako vždy s každým pejskem (tedy i s páníčky) nejdříve mile přivítala a při té příležitosti prohlásila o Asterixovi "Já jsem ještě malý, já si chci hrát..." - a když zjistila, že jsou s Kenym stejně staří, ocenila, jak je náš pes evidentně zralejší a vyspělejší. Asterix si samozřejmě odvezl Výbornou, kterou si zasloužil, ale s pořadím 2 - a Kenýšek má svého prvního CAJCe. A zasloužil si ho, doufejme, že od teď už bude na výstavách stále klidnější a vyzrálejší... 

Ve psech kromě dvou mladíků už soutěžil pouze jeden "stařík" - Argosane, promiň. Staroušek od Cidlinských pramenů získal pro tuto chvíli Nejlepšího veterána a bylo vidět, jak moc si rozumí se svou mladou handlerkou Šárkou - je to již ostřílený pár z juniorhadlingu, což - jak se později ukázalo - mělo ještě jeden mimořádný výsledek. 

Za fenky nastoupily hned tři ve třídě mladých (je to již tradičně nejobsazovanější třída na výstavách) - kromě časté účastnice této třídy z posledních měsíců - Uranie Perly mahagon - se zde o CAJC ucházely ještě sestřičky Amálka a výše zmíněná Agnes Sněhurčin poklad. Paní rozhodčí opět udělila samé výborné - Agnes si poněkud řekla o třetí pořadí tím, že se jí chvílemi chodit nechtělo, zatímco na Úně je již vidět zkušenost z předchozích výstav - a tak si právem odvážela svůj druhý CAJC právě ona. Ale i poloviční sestřičky naší Betulky (jsou to také dcery Dastíka) si svými kvalitami výbornou známku zasloužily - a jejich matka, Anetka Hozníkova cesta, vše sledovala ostřížím zrakem ze svého stinného úkrytu.

V mezitřídě si pro svůj další CAC přišla naše Betulka, stejně jako v otevřené třídě Felicitas Perla mahagon. Oběma nebylo co vytknout, zvládly horko i chůzi po tvrdé proschlé trávě - a tak měla paní rozhodčí nelehké rozhodování při udělování Národního vítěze jedné z nich, jako nejlepší z fen. Několikrát zopakovala, že jsou stejně krásné, stejně kvalitní, že jediný velký rozdíl v nich je barva :-) - nechala si je znovu proběhnout, ani pohyb jí neporadil - a tak nakonec po opětovné pochvale roztomilé Betty přidělila titul Felicitas za její "krásnou hlavu". Ale bylo to o fous! :-)

A pak jsme nastoupili na BOBa ve složení - Vulcanus Perla mahagon, Argosan od Cidlinských pramenů, Urania Perla mahagon a Felicitas Perla mahagon. Čili pes od Hájkové a Hájková, Hájková a Hájková :-) Antimonopolní úřad by tu měl spoustu práce :-))) Paní Jílková se rozmýšlela mezi Kenýškem, o němž neustále prohlašovala, že z něho bude opravdu krásný pes, a Argosanem - kterému nakonec BOBa přiznala za to, že jako jediný zvládal v klidu a důstojně i chůzi po trávě - zde se patrně projevila jeho zkušenost z juniorhandlingu, který se koná na trávě běžně. Ale zase o fous :-)

Kromě účastníků a matky Anetky se zde zastavila ještě Betty z Čeřovského vrchu - panička jí chtěla ukázat, že se v tomto prostředí nemusí bát - a klidně může svůj ocásek hrdě zvednout nad hřbet - ale prozatím to Bettynku evidentně nepřesvědčilo, a tak jsme ji opět viděli pouze v nepříliš hrdém postavení.

Na závěrečky jsme v tom horku opravdu nečekali, děti, psi i my sami jsme raději vzali zavděk cestou domů klimatizovaným autem, než strávit několik dalších parných hodin zde. Ale příště, příště už snad... :-)

Všem zúčastněným tibeťáčkům, ať už od Hájkové nebo od jiné srdečně gratulujeme... a těšíme se zase v září zde na mezinárodní výstavě!